Vyhraj nebo zemři

Vyhraj, nebo zemři 7 - Další vodítko

16. října 2009 v 20:26 | Ann

Neji znovu zkontroloval chodbu ve všech směrech byakuganem. Nikde ale nikdo nebyl, tak se vydali pryč od cely.
"Kam půjdem?" zeptala se Xis.
"Najít ostatní." odvětil Neji a zabočil za nejbližší roh.
Sirra a Xis ho následovaly.

Proplétali se podzemním bludištěm chodeb a vlastně ani nevěděli, kam jdou. Po několika hodinách cesty sestoupili do kobky se spoustou hrobů.
"Je mi to tu povědomé..." pronesl Neji sám k sobě.
"Neji, běhá mi tady z toho mráz po zádech..." postěžovala si Xis.
"Byakugan." zavelel Neji a rozhlédl se po kobce.
To, co spatřil, mu vyrazilo dech. A to doslova. Spatřil strašné spousty kostlivců a zombií. A jedna z nich ho praštila do žaludku.
"Já vím, co to znamená!" vykřikla najednou Xis, "to je z tvého snu..."
"Asi máš pravdu..." heknul Neji, který teprve popadal dech. Pak vzal do rukou šurikeny a začal za pomoci byakuganu likvidovat nemrtvé.
"Moment," uvědomila si najednou Xis, "jakto, že je vidím já?"
"To je schopnost dračích očí." řekla Sirra. "Umožnuje ti to vidět I neviděné."
"Aha..." hlesla Xis a sáhla také po zbrani.
"Zapojím se taky." poznamenala Sirra a vychrlila na nejbližší kostru plamen.
A tak ti tři počali likvidovat nemrtvé, kteří se rojili ze všech koutů.
"Jestli si ten sen dobře pamatuju, musíme se dostat k poslednímu sarkofágu," řekl Neji, "jestli ten sen byl opravdu vodítko, tak další vodítko je právě v tom posledním sarkofágu."
"Tak na co čekáme?" zavolala Xis a ohnala se po nejbližší zombii svojí dýkou, právě změněnou na meč.
"Mám pocit, že se to líp řekne, než udělá..." ušklíbl se Neji.
"Já tam můžu doletět, na stropě nejsou..." navrhla Sirra, "strop je tu dost vysoko."
"Co myslíš Neji?" otočila se Xis na svého senseie a při té příležitosti sekla mečem po kostlivci, který se mu dostal za záda.
"Ať to zkusí, nic horšího se už snad stát nemůže," odpověděl Neji.
A tak Sirra roztáhla křídla, silnýma zadníma nohama se odrazila od podlahy a při té příležitosti ještě ocasem smetla asi tři zombie. Bez potíží přeletěla až na druhý konec kobky a přistála u sarkofágu, který byl údajně ten pravý.
Nahlédla dovnitř a spatřila uvnitř něco jako hlavolam. Hlavolam byl bohužel ale přimontovaný na pevno. Vypadalo to, že je to nějáký zamykací mechanismus.
"Tak na tohle asi nestačím." řekla si Sirra a zase vzlétla.
"Tak co?" zeptala se Xis, když u nich zase Sirra přistála.
"Je tam nějáký hlavolam, na který ale nestačím," odpověděla Sirra, "problém je v tom, že je to asi nějáký zámek a že je to tam přimontovaný."
"Tak se tam budeme muset probýt," okomentoval to Neji a zlikvidoval dalších asi pět zombií a kostlivců.
Začali tedy cíleně směřovat k sarkofágu, ve kterém byl ten divný mechanizmus.
Postup byl pomalý a o to složitější, že každou kostru, nebo zombie, kterou zabili, nahradily další dvě.
"Takhle se tam nikdy nedostanem..." křikl Neji, když pomocí Kaitenu zlikvidoval další várku koster.
"Chce to změnu strategie, co to prostě proběhnout a začít je odrážet, až budem tam, kde máme?" křikla v odpověď Xis.
"Horší to už snad být nemůže, tak proč to nezkusit." souhlasil Neji. "Sirra nám bude ze vzduchu krýt záda."
A tak oba vyběhli a sráželi jen to, co jim stálo v cestě. To, co bylo mimo jejich dosah jednoduše oběhli. Díky této strategii stanuli nakonec u sarkofágu, který Neji na začátku označil jako jejich cíl. Tam se postavili zády k sobě a začali znov u odrážet dotěrné nemrtvé.
Ale když se k nim zombie dostaly asi na deset kroků, zastavily se, jakoby nemohli jít dál. Jenom natahovaly ruce, stažíc se dosáhnout na ty tři stojící klem sarkofágu.
"Zvláštní..." zamumlal Neji, hlasitěji potom dodal: "Vypadá to, že se k tomu sarkofágu nemohou přiblížit..."
"No, tak bysme toho možná měli využít a rozluštit ten hlavolam," rejpla si Sirra.
"Máš pravdu," řekl Neji a společně s Xis se otočli směrem k sarkofágu a pohlédli dovnitř.
Mechanismus, který uviděli, jim nic neříkal. Snad jen to, že bude opravdu těžké ho rozluštit. Byla tam spousta divných kamínků a čtyři divné figurky. A taky několik otvorů, ale celé to nedávalo smysl...
Alespoň dokud Xis neupozornila senseie a Sirru, že je tam zašpracjnutej kousek papíru. Neji neváhal a vyprostil ho. Chvíli ho zkoumal a pak nahlas přečetl, co na něm bylo napsáno: "Kolem dokola, stojí mrtvola. Sarkofág, hádanka. Bez hlavy, bez paty. Kamenná figurka, květiny s poupaty. Vprostřed jeden, okolo pět. Otevři sarkofág, vyndej předmět."
"A co to vůbec má znamenat?" podivila se Xis, když Neji dočetl.
"Zní to jako instrukce k otevření sarkofágu," řekla Sirra.
"Horší ale je, že to i tak nedává moc smyslu..." povzdechl si Neji.
Ale to mu již papír Xis vyškubla z ruky a sama si ho přečetla. "Bez hlavy, bez paty, figurka..." mumlala si Xis, jak nahlas přemýšlela. Potom sebrala všechny čtyři figurky a začala si je prohlížet. Dvě z nich zavrhla okamžitě. Jedna byla dřevěná a druhá ze železa. Zbylé dvě byly kamenné.
Xis opět na mysli vytanul řádek "Bez hlavy, bez paty." Pozorně se tedy na dvě zbylé figurky zadívala a opravdu, jedné chyběla hlava a pata, ale takovým způsobem, že jste to na první pohled prostě nemohli poznat. Zahodila tedy nepotřebnou figurku a tu bez hlavy a paty zasadila do prostředního otvoru v povrchu sarkofágu.
"Víš jistě, co děláš?" optal se Neji.
"Naprosto," odpověděla Xis a začala zkoumat kamínky, které tam byly. Bylo tam pět kulatých, na kterých byly nakresleny rozvité lilie a dvacetpět, které vypadaly jako kameny v Shogi a které na sobě měly vyobrazené růžové poupě.
"Tak jo, myslím, že už to mám. Radši se připravte, abyste vyndali to, co tam bude, ať už to bude, co chce." řekla Xis a začala skládat do otvorů okolo kameny. Vždy jeden doprostřed a pět okolo, aby tvořili pěticípou zvězdu. A celý ten obrazec potom tvořil také pěticípou hvězdu. A potom Xis vložila do otvoru poslední kámen a jakmile to udělala, sarkofág se zachvěl a otevřel se.
A ve stejnou chvíli se prolomil kruh nemrtvých a ti se začali přibližovat...

Vyhraj, nebo zemři 6 - Dosažení cíle! Nemožno?

23. února 2009 v 18:50 | Ann
Následujícího dne se všichni probudili brzy a jaké bylo jejich překvapení, když vedle Xis spatřili dračí mládě s hlavou položenou na prackách, ale bdící.
"Co to má znamenat?" ptal se Kai.
"Mám anděla strážného." usmála se Xis a potom vyplázla jazyk na Nejiho, který se nestačil divit.
"Takže si myslíte, že bysme konečně mohli vyrazit?" optal se Neji, když se trošku vzpamatoval z toho, jak naň Xis vyplázla jazyk.
Všichni kývli.
A tak si zbalili věci a pokračovali v cestě. Putovali ještě hodně moc dlouho, než dorazili do cíle, ale na cestě se jim již nic nestalo.

"Sensei!" zavolala Sora, "je tamto to, co myslím?!" Prstem ukazovala na hradby táhnoucí se do dály.
"Jestli myslíš náš cíl, tak to bys potom měla pravdu," souhlasil Neji, "ale vypadá to, jakoby se obávali kohokoli vpustit do své země. Již jsem tu jednou byl a ta zeď tu nebyla, ale uznávám, bylo to strašně dávno. Uvidíme, jestli nás pustí dovnitř."
Pokračovali tedy v cestě a zhruba za hodinku svižné chůze dosáhli hradeb.
"Tak, a jak dovnitř?" začal mudrovat Kai.
"Odkdy mudruješ ty?" zeptala se ho Xis, "Já myslela, že tohle je Sořina práce."
"Naprostý souhlas." ozvala se Sirra a stanula vedle Xis.
"Myslím, že by ses měla zase schovat, protože si nejsem jistý, že dovnitř pustí draka..." poznamenal Neji.
Sirra tedy kývla a schovala se zase zpět.
"Tak jo, to bychom měli, teď musíme najít bránu, nebo tak něco." pokračoval Neji, "půjdeme okolo a snad na něco narazíme."
Jak řekl, tak se také stalo. Vydali se podél hradeb a opravdu, za chvilku našli bránu. Byla ale tak moc střežená, že se obávali, že budou mrtví dřív, než vůbec stihnou promluvit. Promluvit a sdělit, proč zde vlastně jsou.
"Tak, a co teď?" zeptala se dopáleně Sora. "Netvrďte mi, že jsme sem šli zbytečně..."
"Prostě to risknem, buď nám to projde, nebo ne." navrhl Kai.
"Asi nám nic jiného ani nezbude..." povzdechl si Neji a vystoupil ze stínu stromů, kde se do té doby ukrývali před zraky strážných.
"Hej! Vy tam!" prořízl vzduch hlas strážného s kopím. "Co chcete?"
"Máme důležitou misi, na které závisí záchrana naší vesnice. Potřebujeme dál do vaší země," začal vysvětlovat Neji, "protože náš první vládce, první Hokage, zde zanechal nějáký odkaz na nalezení zbraně, která nám pomůže ubránit se zlu."
"Obávám se, že to není možné," ušklíbl se strážný, "budu vás totiž muset zatknout za neoprávněné vniknutí."
"C..Co.. Co to má znamenat?" koktal Neji. "Jaké neoprávněné vniknutí? My nikam nevniknuli, my se slušně zeptali... Navíc, ve vaší zemi je něco, co patří do naší vesnice."
"Nezájem, jste zatčeni," stál si strážný na svém. "Zajměte je."
Sora se okamžitě postavila do bojové pozice a Kai ji napodobil.
"Ne," zarazil je ale Nejiho hlas, "nevzdorujte, možná je tohle jediná cesta, jak se dostat dovnitř."
Sora a Kai kývli a nechali se spolu s Xis a senseiem odvést vojáky.

Neji byl zavřen v cele žaláře spolu s Xis. Kde skončili Kai a Sora neměli nejmenší ponětí.
"Co teď bude?" zeptala se potichu Xis a zvedla pohled k Nejimu, který přecházel po kobce.
"Musíme vymyslet, jak se odtud dostat a pak něják tajně vyslídit to, co tu máme najít," řekl Neji. "A pak co nejrychleji a potichu zmizet."
"A zvládneme to?" zeptala se s obavami Xis.
"Pokud nám pomůže Sirra, tak snad ano," přisvědčil Neji. "Naše štěstí je, že neví, jaké máme síly." S těmito slovy se podíval skrze masivní dubové dveře.
"Xis, co se děje?" ozvala se Sirra a zhmotnila se uprostřed cely.
"Jsme ve vězení a musíme se něják dostat ven," odpověděl místo Xis Neji, "ale musíme to udělat potichu a to jaksi není moje parketa."
"S tím bych mohla pomoci." nabídla se Sirra a přistoupila ke dveřím, "jen mi řekni, jestli je čistý vzduch."
"Ano, je čistý, nikdo tam není," řekl Neji po další rychlé kontrole.
"Dobrá." kývla spokojeně Sirra a přistoupila ke dveřím z kobky.
Pak vystrčila drápek a strčila ho do zámku. Chvíli tam šťárala a pak to cvaklo a dveře se otevřely.
"Výborně." řekl Neji a vyšel ven.

Vyhraj, nebo zemři 5 - Kamarádky

15. ledna 2009 v 16:36 | Ann
"Co se děje?" zeptala se Xis Nejiho, když už zase byli na cestě, "Co jsi to viděl?"
"Dřímá v tobě neuvěřitelná síla." řekl Neji, "Máš v sobě draka a nechci domyslet, co se stane, pokud ho nebudeš schopná ovládnout, jako Naruto Kyuubi."
"Draka?" nechápala Xis.
"Co si to tam povídáte?" přerušila je najednou Sora, která se již delší dobu snažila poslouchat a nedařilo se, "Jakýho draka? Co to má znamenat?"
"To znamená, že Xis je ve velkém nebezpečí." řekl Neji.
"Cože?" teď prozměnu nechápala samotná Xis.
"To je jednoduché." začal vysvětlovat Neji, "Všimli jste si, o čem ta holka mluvila?"
"Říkala cosi, že Konoha je zodpovědná za smrt jejího bratra..." vzpomínal Kai.
"A taky říkala něco o tom, že se leader nemílí." přidala se Xis.
"Takže je to jasný." chtěl uzavřít Neji.
"To si nemyslím, já totiž nic z toho nechápu." řekla Sora.
"Tak dobře." vzdychl si Neji, "Leader se říkalo jen jednomu člověku, Peinovi, veliteli Akatsuki. A znám jen jednu osobu, která uměla dělat bombičky z jílu - Deidaru. Z toho vyplívá, že je to jeho sestra a že Akatsuki se snaží povstat."
Pak pokračovali v cestě.
"Kdy dorazíme šedé země?" zeptala se po nějáké době Sora.
"Když udržíme tohle tempo, tak zítra odpoledne." odpovědl Neji.
Zase pokračovali mlčky.

Celý den se nic nedělo, až nastal večer.
"Tady se utáboříme." ukázal Neji na chráněnou mýtinku.
"Bude se zase trénovat?" ptal se Kai.
"Dokud se to nenaučíte, tak ano." přisvědčil Neji.
"Ach jo..." protočila Sora oči v sloup.
"Nerejpej, musíš se to naučit, nebo ti to v budoucnu bude chybět. A tahle mise už dávno není rank C, ale minimálně A." řekl Neji.
"Cože?" nechápal Kai.
"To znamená, že neplníme C, ale A misi a to proto, že v misi C by se vás nesnažili zabít Akatsuki povstalci..."
"Já to mám taky trénovat?" zeptala se Xis.
"Ne, ty musíš trénovat něco jiného." řekl Neji, "Musíš se naučit ovládat svou novou sílu."

Kai a Sora trénovali kontrolu čakry a Xis s Nejim seděli naproti sobě a dohadovali se.
"Musíš se toho draka naučit ovládat." trval na svém Neji.
"Nechci ho ovládat, chci mu dát volnost, chci, abysme byli přátelé." opakovala už asi po stopadesáté Xis.
"To nejde, může to být nebezpečné." snažil se jí to rozmluvit Neji.
"Zachránil tě, měl bys to chápat." nechtěla se nechat Xis.
Pak zavřela oči a ponořila se do svého vědomí.

"Nech mě s ním promluvit." řekl Drak.
"Může to být nebezpčené." chtěla mu to Xis rozmluvit, "Jak ti vlastně mám říkat?" zeptala se ještě.
"Můžeš mi říkat Sirra." ušklíbl se drak, "A nejsem drak, ale dračice."
"Dobře, ale stejně si pořád myslím, že není moudré, nechat tě s ním promluvit."
"To vykládej holubům..." znovu se ušklíbla Sirra, "Něják se mu povedlo dostat se do našeho podvědomí."
"Takže ty seš ta dračí potvora?" otázal se Neji.
"Neji, není to potvora!" hájila Sirru Xis.
"Nechci ji ovládat, ale pomoci jí naplnit její osud. Jdou po ní Akatsuki a sama to nezvládne." řekla Sirra.
"Nemyslím si, že ti věřím." řekl sarkasticky Neji.
"Popravdě, to, že jsem se probudila takhle brzy, máš na svědomí právě ty." usmála se Sirra, "Kdyby tě tak strašně nechtěla zachránit, ještě bych spala a kdybych se probudila až dospělá, kdoví, jak by to dopadlo..."
"Neji, dej jí šanci..." zaprosila Xis.
"Dobře, ale jestli ti něco udělá, ať si mě nepřeje..." řekl Neji.

Xis otevřela oči a podívala se na svého Senseie, který seděl u ohně naproti ní.
"Díky." řekla.
Po chvíli se k nim přidali i Sora a Kai.
"Jak to šlo?" zeptala se jich Xis.
"Celkem dobře, co ty?" odpověděl Kai.
"Dohadovali jsme se o tom, jak to bude..." odpověděla, "Nakonec jsme se Sirrou jako kamarádky."
"Sirrou?" nechápala Sora.
"Sirra je dračice, která dlí uvnitř mě. Zatím je to mládě, ale vyroste."
"Konec diskuze." utnul rozhovor Neji, "Jde se spát a doufejte, že nás ráno zase nepřekvapí nějácí Akatsuki členové..."

Všichni už spali. Všichni, až na jednu osobu. Až na Sirru. Sirra zjistila, že pokud je hodně blízko u Xis, může se od ní dokonce oddělit... A tak teď velde Xis sedělo na stráži dračí mládě...


Vyhraj, nebo zemři 4 - První záchvěv síly

9. ledna 2009 v 20:21 | Ann
Následující ráno se Xis probudila jako první. Ostatní ještě spali a Xis zůstala ležet a dívala se nad sebe. Pozorovala mraky. Některé jí něco připomínaly, jiné byly jen obyčejné chuchvalce. Pak ale oběvila na obloze něco, co by tam snad patřit ani nemělo.
"Co to sakra je?" zeptala se sama sebe.
"Takže sis toho taky všimla?" ozval se Neji, který byl již chvíli vzhůru a také koukal na oblohu.
"Ano, všimla, ale vůbec se mi to nelíbí."
"Tak to nejsi sama." vzdychl si Neji.

***

"Hlásím, že cíl pod námi." řekla mladá žena s temně zelenými vlasy.
"Výborně Shiano, teď se o to postarám já." řekla druhá dívka, která měla vlasy prozměnu blonďaté.
"Jseš si jistá Taio?" optala se Shiana, "Jestli to zvořem, tak nám leader zatopí."
"Vždyť spí... Co by se mohlo pokazit?" protestovala Taia.
"Snad nic." vzdychla Shiana, "Tak jdi na to."
Nato Taia zformovala několik pečetí a z malého orlíčka vymodelovaného z výbušného jílu, se stal obrovský dopravní prostředek. Taia na něj naskočila a začala se pomaloučku polehoučku snášet k zemi.

***

"Zdá se mi to, nebo se sem něco snáší?" zeptala se potichu Xis.
"Byakugan... Ne, nezdá se ti to." odpověděl Neji, "Probuď ostatní a hlavně potichu."
Xis udělala co jí poručil a zachvíli již všichni hleděli na oblohu.
"To nemůže být pravda..." vydechl Neji, když rozpoznal obrys jílového ptáka, "Deidara je přece mrtvý..."
"Cože?" optal se klidným hlasem Kai.
"Ale, jenom jsem si na něco vzpoměl." odpověděl.
Znovu obrátil zrak k obloze a spatřil nespočet bombiček, vytvořených z výbušného jílu, jak se snáší na jejich hlavy.
"Připravte se, je to výbušný jíl." upozornil ostatní Neji.

Bitva byla v plném proudu. Bombičky nepřestávali padat a jim už docházela čakra. Udržet si bombičky od těla bylo stále obtížnější.
Xis padla na kolena a lapala po dechu. Snášelo se na ni několik bombiček. Neji si toho všiml. Jenže naneštěstí to nebylo včas. Stihl proudem čakry zneškodnit jen jednu.
"Xis..." zašeptal, když viděl, že ji zahalil oblak výbuchu. Nemohl dělat nic jinýho, než se soustředit, aby oblak výbuchu nezahalil i jeho. Kai a Sora bojovali zády k sobě. Bylo překvapivé, jak dokonale byli ti dva sehraní. A to přes to, že jejich úroveň nebyla tak dobrá. Ale svojí týmovou prací to vkompenzovali.

Ve chvíli, kdy jedna bombička vybouchla u Nejiho tak blízko, že mu výbuch popálil ruku, se na zem snesl jílový pták a na něm stála dívka, která se až podezřele podobala jistému Deidarovi.
"Kdo jsi?" zeptal se Neji a připravoval se na obranu. Čakra už začala docházet i jemu.
"Kdo jsem, to tě nemusí zajímat, důležité je, že vaše vesnice zavinila smrt mého bratra!" štěkla dívka.
Pak bez varování hodila po Nejim bombičku v podobě ptáčka. Neji ji zneškodnil, ale v jejím stínu letěla druhá. Neji se již smiřoval s tím, že je konec, ale bombička byla odražena nějákou zvláštní zelenou čakrou.
Všichni se tím směrem podívali a spatřili Xis, jak se odhodlaně mračí.
"Nevím, kdo jste a nezajímá mě to. Ale našeho senseie necháte napokoji!" v očích se jí blískalo.
"To ne!" vyjekla dívka na obřím jílovém ptáku, "Ta síla se ještě neměla probudit! Leader se nikdy nemílí...!"
Vzápětí se vznesla a zmizela. Nikdo ji nestihl zastavit.

Chvíli po souboji všichni seděli kolem malého ohýnku a v konvici bublala voda na čaj. Všechny pohledy se upíraly na Xis.
"Co to vlastně sakra bylo?" zeptala se Sora, "Takovou moc jsem ještě neviděla."
"Tys toho ještě neviděla..." usadil ji Neji, "Ale je pravdou, že jsem zažil Kyuubiho čakru v akci, ale ta se tomuhle nemůže ani zdaleka rovnat. Byakugan..."
Pak se odíval na Xis. A to, co ho uviděl, ho vyvedlo z míry. V jejím nitru viděl něco, co ve skutečnosti existovalo jenom v její hlavě, ale co bylo zároveň až příliš skutečné. Konec konců, viděl to na vlastní oči v akci.
A cože to viděl?
V Xis dřímá malé dráče...

Vyhraj, nebo zemři 3 - Sen

16. prosince 2008 v 10:31 | Ann
Neji se po chvíli přidal ke Xis, která chystala večeři.
"Jak jim to jde?" zajímala se Xis.
"Co myslíš?" popíchl ji Neji.
"Katastrofa."
"Přesně tak, ale snaží se." potvrdil Xixiny slova Neji, "předhání se, kdo bude lepší."
"Za jak dlouho dorazíme do šedé země?" zeptala se najednou Xis a podala Nejimu večeři.
Vzali si večeři k místu, kde ti dva trénovali a tam se posadili na balvan. Po chvíli Neji odpověděl na Xisinu otázku.
"Cesta bude trvat celkově asi týden, když nebudou potíže a kdovíjak dlouho, když budou."
Pak už oba jedli mlčky. A u toho sledovali Kaie a Soru, jak se šplhají na stromy. Netrvalo dlouho a oba dva se přiloudali k Nejimu a Xis.
"To už jste to vzdali?" vyptával se Neji.
"Ne, jenom si jdeme pro radu." odsekla Sora.
"Jste moc zbrklí." poznamenala Xis.
"To říká ta pravá, která tam vyběhla na první pokus." podotkl kousavě Kai.
"Ano, ale vyběhla jsem tam až po vás. Vy jste okamžitě vystartovali a já se chvíli soustředila." bránila se Xis, "Koncentrace a soustředění hrají velkou roli."
"Tak to máš pravdu." souhlasil Neji, "Zkuste na to jít hlavou a přemýšlet, i když v bitvě byste museli jednat instinktivně."
"V bitvě se instinkt rovná přemýšlení, ne?" zeptala se Xis.
"Ano, dá se to tak říct." souhlasil po krátké odmlce Neji, "A teď, Soro, Kaii, dejte si večeři a mazejte spát, protože vás asi ráno pěkně proženu."
"Platí to i pro mě?" zeptala se Xis.
"To spaní ano, raní budíček možná ne." řekl Neji a zvedl se a přešel k ohni a jejich věcem.
Netrvalo dlouho a mýtinkou se ozývalo troje spokojené oddechování. Jen Neji nemohl usnout. Přemýšlel o odkazu prvního. Co to asi bude... Nakonec přeci jen upadl do neklidného spánku a zdál se mu sen:
Stál v nějáké hrobce. Byly tam spousty hrobů po obou stranách a všechny byly prázdné. Až na jedne, na ten, co byl přímo před ním. Podíval se tam a spatřil nějáký svitek. chtěl ho vzít, ale pak pocítil bodavou bolest v boku. Podíval se tam a spatřil krvavou skvrnu, která se pořád zvětšovala. "Byakugan" a v tu ránu spatřil hordy koster, které se kolem něho stahovaly. Netrvalo dlouho a pršela na něho smršť ran. Snažil se bránit, ale klesl na kolena a za chvíli ho obklopila temnota.
Neji se probudil a zrychleně přerývaně oddechoval. Byl celý spocený.
"Co to sakra mělo být?" zeptal se sám sebe.
Pak se rozhlédl kolem sebe po svých svěřencích a spatřil, že ho pozoruje Xis.
"Proč nespíš?" zeptal se jí Neji.
"Možná proto, že jste mě probudil, sensei." odpověděla šibalsky Xis, "Mluvil jste totiž ze spaní."
"To je možný." odpověděl Neji, "Zdál se mi totiž zvláštní sen. Byl jsem v hrobce a byla tam spousta hrobů. A v jednom z nich byl nějáký svitek. Ale když jsem ho chtěl vzít, tak na mě začaly útočit kostry, které byly vidět jedině, když jsem měl zaplý Byakugan."
"Co to znamená?" zeptala se Xis a po zádech jí přeběhl mráz.
"Nevím, to se časem ukáže, ale budeme se muset mít napozoru." řekl Neji.
Potom se už až do rána nic nedělo.

Vyhraj, nebo zemři 2 - Tréning

4. prosince 2008 v 20:51 | Ann
Následující den ráno se všichni sešli u hlavní brány z Listové. Chyběl jenom Neji. "Kde zas je?" vztekala se Sora. "Tady." ozvalo se kousek od nich, "Omlouvám se, že jdu pozdě, ale stopnul mě Kakashi, kladl mi na srdce, abychom byli opatrní." "Ale to přece víme i bez něho..." durdila se Sora, "Mohli bychom už teda vyrazit?" "Ne, nemohli, dokud se nepřesvědčím, že jste nezapoměli nic důležitého." zarazil ji Neji, když už jednou nohou vykračovala z vesnice. "Co to zase má být?" vztekala se, "Nejsme malí, máme všechno." "Nezájem, prostě mi to ukaž, pokud budete tentokrátí mít všechno, už vás nikdy nebudu kontrolovat, to zní přijatelně, ne?" řekl Neji. Potom překontroval vybavení. Zarazila ho dýka, kterou měla Xis. "Co je to za dýku?" zajímal se. "Je kouzelná." vysvětlila Xis, "Můžu ji proměnit v kakoukoli zbraň pouhou myšlenkou, většinou z ní dělám lehký jednoruční meč." Neji se jen usmál a pak konečně všichni vyrazili. Zamířili na jih, kde je čekala Šedá země. "Doufám, že to nebude nuda..." bručela si pro sebe Sora. Během cesty se nic moc nedělo. Alespoň během prvního dne. S večerem dorazili na malou mýtinku a Neji rozhodl, že se tam utáboří. Když všechno připravili na spaní, zeptal se Neji: "Máte něco proti malému tréninku?" "Když jo, pomůže nám to k něčemu?" zeptala se s úsměvem na rtech Xis. "Případná otázka." usmál se i Neji, "Ne, nepomůže vám to k ničemu, protože trénovat budete tak jako tak." "A to už proč?" durdila se jako obvykle Sora, "Já trénink nepotřebuju, jsem dost dobrá i bez toho." "To se ještě uvidí." usmál se Neji, "Tak bez pomoci rukou vyšplhej na tamten strom." ukázal Neji na jeden vysoký strom, který neposkytoval skoro žádnou oporu. "Cože?" vykulila Sora oči, "Vždyť to nejde..." "Myslíš?" přistoupil Neji ke stromu a normálně po něm vyšel. Když byl v půlce stromu, rozhodl, že to jako ukázka stačí a saltem vzad seskočil na zem. "Jak..." nechápal nikdo. "Koncentroval jsem čakru do chodidel a tím pádem jsem se udržel na stromě." vysvětlil Neji, "A to teď bude i vaším úkolem. A troufám si tvrdit, že vím, komu to půjde nejlépe." mrkl Neji na Xis. A tak tréning začal. Jak Neji předpověděl, Xis byla nejlepší. Na první pokus se zvládla dostat na nejnižší větev, která byla až nad polovinou výšky stromu. A ani se u toho nezapotila. A pak ze stromu sjela jako blesk, nohy na kmeni a dýkou si pomáhala udržet rovnováhu. Pár metrů nad zemí skočila ukázkové salto vzad. "Výborně, zkus si to ještě párkrát, ale zdá se, že s tím nebudeš mít problémy." řekl jí Neji. Ale Kaiovi a Soře to už tak dobře nešlo. Sora skončila pár metrů nad zemí a Kai se sice dostal vysoko, ale ne tak vysoko, jako Xis a ne tak snadno. Ale alespoň neměl bouli na hlavě, protože nespadl, ale odskočil saltem, narozdíl od Sory, která prostě a jednoduše ztratila rovnováhu. "Tak to vypadá nadlouho." řekl Neji Xis, která už měla vlastně po tréninku. "Asi jo, ale oni to zvládnou, já jim věřím." odpověděla Xis a šla nachystat skromnou večeři, zatímco Neji dál sledoval tréning zbývajících dvou členů týmu.

Vyhraj, nebo zemři 1 - Necpěte nám déčka

25. listopadu 2008 v 20:31 | Ann
Děj se odehrává v Listové. Akatsuki byli poraženi, ale Pein to přežil a spolu s nesmrtelným Hidanem znovu staví tuto ničemnou organizaci na nohy. Tentokrát je jejich cílem dvanáctiletá Xis, která v sobě skrývá sílu draka. Xis je genin a spolu s Kaiem a Sorou pod vedením Nejiho tvoří velice slibný tým. Nejimu je v téhle době devatnáct. Samozřejmě nesmí chybět se svým týmem ani Kakashi, jeho tým má svoji původní sestavu, protože Sasuke došel k rozumu, ale Kakashiho tým nebude hrát hlavní roli. Hlavní hrdinka je Xis.

"Cože?!" vztekala se Sora, "To nemyslíte vážně, že nám zase chcete dát déčkovou misi! To je mise pro mimina, chceme nějákou akci! Chceme aspoň céčko!"
"Uklidni se Soro, víš jistě, že máte kvalifikace na těžší mise?" zeptal se s úsměvem Neji.
"Samozřejmě!" vztekala se Sora.
"Tak dobře, dostanete céčko." vzdal to Neji.
"Jupí!" zaradovala se Sora.
"Sora si vždycky musí prosadit svou, co?" prohodil Kai směrem ke Xis.
"Souhlasím."
"Vy dva, radši poslouchejte, co to bude za misi." vytrhl je z rozhovoru Neji.
"Ano." svorně odpověděli.
"Naším cílem bude v šedé zemi na jihu najít odkaz prvního Hokage." řekl Neji.
"Jaký odkaz?" zeptal se Kai.
"O to právě jde, nevíme, co to bude, takže budeme muset hledat a taky hodně pátrat v různých spisech."
"Nuda." zhodnotila Sora, "To nebude žádná akce."
"Mně se to líbí." řekla Xis.
"Hlavně se zase nehádejte." povzdechl si Neji, "Vyrážíme zítra ráno, tak buďte připravení."
S tím se Neji otočil a odešel.
Zbylí tři tam taky dlouho nepostávali. Xis a Kai měli společnou cestu, jelikož bydleli velde sebe. Sora bydlela na úplně opačné straně vesnice, takže se rozdělili.
"Co říkáš na tu misi?" zeptal se Kai Xis, když společně kráčeli večerními ulicemi.
"Myslím si, že to bude zajímavé. Mám ráda informace a staré knihy. A předpokládám, že jich budeme muset prostudovat hodně." řekla Xis.
"Jediný problém bude, jak donutit Soru, aby se na takovou práci soustředila." poznamenal Kai.
"Ano, to bude problém, ale myslím si, že Neji už tohle něják vyřeší."
"Myslíš?" zakroutil pochybovačně hlavou Kai.
"Myslím, že ano." řekla Xis, když zastavili před jejím domovem.
"Tak dobrou noc." popřál jí Kai, "Uvidíme se ráno."
Potom zamířili každý do svého domu.
 
 

Reklama