Dark Angel - Temné časy

14. prosince 2008 v 22:43 | Ann |  Dark Angel
Dark Angel pozvedl meč a tal. Na zem dopadlo tělo. Pak udělal plavnou otočku a usekl hlavu dalšímu vojákovi. Z hrdla se mu vydral štěkavý smích. Znovu se otočil a další tělo dopadlo s tupým úderem na zem. Zbytek vojska na nic nečekal a vydal se na ústup. Až na jednoho. Na velitele.
Ten se smutně na Dark Angela podíval, řekl "Proč?" a utekl teprve potom.
Dark Angel očistil meč, zasunul ho do pochvy a vydal se zpět do Nekropolis, sídla, kde přebýval Stín. Cesta byla dlouhá, ale Dark Angel ji urazil za necelý den. Normálnímu člověku by to trvalo tři dny, Elfovi jednen a půl, ale Dark Angel měl křídla...
Dark Angel stanul před Nekropolis. Byla to impozantní kamenná pevnost. S klepáním se neobtěžoval, jediným ladným pohybem ruky bránu do Nekropolis otevřel. Vstoupil na nádvoří a vydal se jím napříč, aby vešel do zapadlých dveří v rohu. Za nimi byla chodba, která ho dovedla rovnou do soukromých komnat jeho pána.
Dark Angel vystoupal po schodech, odhrnul závěs a vešel do Stínových komnat.
"Podej hlášení." řekl Stín.
Stál u okna a pozoroval výcvik jednotek dole na zadním nádvoří.
"Zabil jsem tři z padesáti, ostatní utekli." řekl Dark Angel, "nepovažoval jsem za důležité je pronásledovat."
"Tak tys nepovažoval?!" štěkl Stín, "Tak to radši příště považuj. Teď běž."
"Ano pane." Dark Angel opustil Stínovy komnaty a vydal se do svých.
Již byl večer a Dark Angel ulehl na lůžko. Díky křídkům musel spávat na břiše... Dlouho nemohl usnout. Neustále se mu před očima oběvoval výraz velitelovy tváře a tojedno jediné slovo - "proč?" Jeho význam mu vrtal hlavou, ale nemohl na nic přijít... Nakonec přece jen usnul. A zdál se mu sen. Zvlátní sen.

Sledoval sám sebe, jak stojí nad Stínem. V ruce měl svůj meč. "Teď zemřeš pro dobro světa." pravil Dark Angel. Pozvedl meč a chtěl tnout, ale pak se mu tvář zkřivila bolestí. Podíval se na mýsto svého srdce, vězela v něm dýka. S posledním úderem svého srdce vrazil meč do místa, kde měl stín srdce, ale ten jen neškodně sklouzl po pancíři. Stín se rozchechtal, vzal Dark Angelův meč a když ten padal na zem, usekl mu hlavu.

Dark Angel se s výkřikem probudil. Prudce se posadil a těžce oddechoval.
"Tak takhle to je." řekl si, když se zklidnil, "Stína nelze zabít, protože má ten svůj pancíř..."
Dark Angel znovu ulehl a usnul. Tentokrát se mu již nic nezdálo. Vzbudilo ho až hlasité bouchání na dveře. Rychle se oblékl a šel otevřít. Za dveřmi stál sluha.
"Co chceš?" vyštěkl DArk Angel.
"Náš pán s tebou chce mluvit." vvyžbleptal slsuha.
"Dobře..." řekl zamyšleně Dark Angel.
Opásal se mečem, odstrčil sluhu a vydal se kamennou chodbou do Stínových komnat. Zaklepal a poté, co se ozvalo štěkavé "Dál!", vstoupil.
"Pane?" poklekl DArk Angel, "Co si přejete?"
"Osadníci z černých půání se bouří. Jdi je zkrotit a naučit poslušnosti." rozkázal.
"Ano pane." poklonil se Dark Angel a měl se k odchodu.
"A neudělej stejnou chybu jako posledně!" varoval ho ještě Stín, "Kdo se nepodvolí, zemře!"
"Ano pane." řekl znovu Dark Angel a odchvátal.
Vyšel na nádvoří a vystoupil na hradby. Tam roztáhl křídla a rozletěl se na Černé pláně.

Když byl na dohled, zpatřil na náměstí srocené lidi, jak poslouchají nějákéh ořečníka. Dark Angel si dal záležet, aby ho nikdo neviděl a přistál na střeše, odkud měl dobrý výhled na náměstí. Začal si prohlížet lidi pod sebou. Nakonec phlédl na řečníka a když tak učinil, pořádně v něm hrklo. Byl to totiž velitel "Proč?", jak si ho Dark Angel soukromě pojmenoval, byl to ten muž z předchozí bitvy.
Dark Angel tam seděl ale projevu nevěnoval sebemenší pozornost. Zaujal ho ten muž. Něco ho k němu táhlo. Pak najednou muž přestal mluvit a dav se rozestoupil, aby mohl projít. Dark Angel se rozhodl muže sledovat a plížil se po střechách za ním. Muž odcházel ven z města a mířil na kopecs polorozpadlou barabiznou.
"Tam přece nemůže bydlet.." podivil se Dark Angel nahlas.
Potom však roztáhl křídla a rozlétl se k barabizně. Kupodivu mu ten člověk ješčtě přišel naproti, aby ho uvítal.
"Vím, že se divíš." pronesl, "Není čemu, vím, žes mě sledoval. Dáš si čaj?"
"Eh?" podivil se Dark Angel, který z toho byl dokonale zmatený.
"No, kdybys mě přišel zabít, tak už jsem dávno mrtvej, no ne? "pokračoval muž, "Tak co, dáš si ten čaj?"
"Tak dobře," souhlasil po chvíli váhání Dark Angel, "A ty mi u toho pěkně povíš, kdo jsi."
"Od začátku jsem věděl, že mě jednou vyhledáš." začal vypravovat muž, "Jmenuji se Aldron, jsem mág a vojevůdce. Již uplynulo mnoho let od doby, kdy Stín přemohl poslední velkou armádu odbojných. Já v té armádě byl. A jsem jedním ze dvou posledních, kteří z té armády ještě žijí. Ten druhý jsi ty, bohužel jsi ale padl do Stínových pařátů. A ten, když něco má, hned tak to nepustí. Bývali jsme přátelé, Teodore..."
"Jak jsi mi to řekl?" přerušil Dark Angel vypravování.
"TEodor." odpověděl klidně Aldron, "To je tvé pravé jméno."
"Aha..." odpověděl tupě Dark Angel.
"Dovol mi, abych zkusil v tvé hlavě probudit vzpomínky, které kdysi Stín potlačil." požádal náhle Aldron.
"Vzponímky?" zeptal se nechápavě DArk Angel.
"Vzpomínky. Vzpomínky, které z tvé hlavy Stín odstranil, ale neudělal to pořádně." přisvědčil Aldron, "Nech mě to prosím zkusit..."
"Tak dobrá, zkus to." souhlasil nakonec Dark Angel.
Aldron se zvedl a stoupl si před Dark Angela.
"Teď se prosím zkus nehýbat." požádal ho a pak pronesl větu v jazyce Igual, jazyce, který byl společný všem, kdo vládli kouzly a jímž se kouzla pronášela. Dark Angel za chvíli upadl do bezvědomí. A Aldron dál mumlal věty v Igual, ruku na jeho čele. Asi po hodině se DArk Angel probral a strašně ho bolela hlava. Rozhlédl se kolem sebe a zjistil, že je na slamníku a že velde něj sedí Aldron. Usmíval se.
"Vybavuje se ti něco?" zeptal se.
"Ne." řekl nejdřív dArk Angel, pak se ale zarazil, protože na povrch opravdu vyplouvaly vzpomínky, které před ním byly tak dlouho skryty.
"Ano, vybavuje se mi všechno, Aldrone." řekl tedy po chvíli, "A jsem zase Teodor. Žádný Dark Angel už neexistuje."
"Ale ano, existuje." řekl Aldron, "Ale teď je žo už jen neškodná přezdívka."
"Ano, takhle by to mohlo také být." přisvědčil TEodor, "A teď, je nějáký bojový plán, který by za něco stál?"
 


Komentáře

1 Alatariel Alatariel | Web | 6. srpna 2010 v 22:24 | Reagovat

moc pěkné, už jsem začínala mít strach že Teodor zůstane krutým vrahem

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.