Kapitola 5

23. listopadu 2008 v 19:25 | Ann |  Fénix má oči všude
Jeniffer se vydala na východ. Jela na svém černém koni Vichru. S sebou si vzala nějáké zásoby na cestu, několik pokrývek, luk a šípy, meč a dýku, kterou kdysi dostala od otce.
Uvnitř hradu musela Jeniffer chodit jako správná dáma v šatech s volánky. Nic na tom nezměnilo ani to, že takové šaty nesnášela. Ale teď, když byla na cestách, nosila chlapecké oblečení. Bylo praktičtější.
Večer toho dne, kdy vyrazila, dojela na rozcestí, kde stál hostinec. Jelikož si s sebou Jeniffer na rozdíl od Leopolda vzala peníze, rozhodla se, že stráví noc v hostinci.
"Dobrý den." pozdravila, když vešla do lokálu, koně si dala do stáje.
"Brej." houkl hostinskej.
"Můžu dostat pokoj? A večeři?" zeptala se Jeniffer.
"Můžete, což o to, problém je v tom, že mi zbyl jen jeden pokoj volný. A v něm straší." odpověděl hostinský a šel připravit večeři.
"To nevadí." řekla Jeniffer, "Vezmu si ho."
"Dobře, slečno. Je to pokoj 7." řekl hostinský, "Mám vám večeři donést tam?"
"Ano." souhlasila Jeniffer.
Pak vystoupala po schodech a rozhlížela se po pokoji číslo 7. Našla ho až úplně na konci.Stiskla kliku a vstoupila.
Na první pohled pokoj vypadal jako každý jiný, ale na druhý pohled bylo Jeniffer hned jasné, že tento pokoj je pokoj smrti.
Pak se ozvalo zaklepání. To byla večeře.Jeniffer přešla ke dveřím a otevřela je. Za nimi stál podnos s bochníkem chleba, miskou guláše a džbánem vody.
Jeniffer podnos vzala a donesla ho ke stolu u okna. Dala se do jídla.
Vody se ani nedotkla.
Když dojedla, udeřil ji do nosu nějáký puch. Začichala. Šlo to z toho džbánu.
Jeniffer ho opatrně vzala a trochu tekutiny vylila do prázdné misky po guláši. Nebyla to voda, jak si původně myslela, byla to krev.
"To ne!" uklouzlo Jeniffer.
Přešla ke dveřím a chtěla odejít, jenže ty byly zamčené. Chvíli lomcovala klikou, než si připustila, že takhle se odtud nedostane. Rozhlédla se po pokoji. Bylo tam okno.
"To by mohlo jít." přemítala Jeniffer.
Přešla k oknu a zkusila ho otevřít. Šlo to docela snadno. Ale když se podívala dolů, její naděje poklesly. Byla nejmíň pět metrů nad zemí. Možná i sedm.
"Musí to jít!" zaúpěla Jeniffer.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.